Když už jsem píšu...
(tedy pokud se tichý výkřik ztracené duše a cybervariace na staré téma "modrá je dobrá" dají nazvat psaním) ...možná bych i mohla doplnit, co se tak nějak děje v mém světě.
Tenhle blog sice není deníček, ale stejně aspoň ve zkratce, co se dělo a děje:
Bakalářku jsem obhájila, sice zdaleka ne dle mých představ, ale... Důležité na tom je to, že se stalo něco, co jsem sice dlouho očekávala, ale ve výsledku jsem se s tím nedokázala poprat. Do té doby mi věci, na kterých jsem pracovala (věci spojené hlavně se školou) vycházely většinou tak, že jsem při práci na nich vynaložila relativně malé úsilí, pak jsem se sice hrozně stresovala, ale nakonec byl výsledek celkem uspokojující. Co se bakalářky týče, tak jsem vynaložila relativně malé úsilí, ve finiši se stresovala, ale před vlastní obhajobou jsem byla víceméně klidná. Následkem toho jsem nečekala některé otázky, nedokázala na ně odpovědět, nezvládla jsem tedy svou práci prodat a nakonec se cítila ohodnocena hůře než jsem si zasloužila. Jenže s vědomím, že si za to můžu sama... Nemusíte rozumět tomu, co tu píšu. Snad jen tomu, že se mi zbořila jedna představa, kterou jsem o svém životě měla. A teď se s tím snažím nějak srovnat.
Státní zkoušky jsem taky složila. Po třech týdnech natloukání poznatků do hlavy - poznatků, které tam měly být za předchozích šest semestrů studia... ale mam to a na své znalosti i celkem slušně, si myslim :)
A zítra dělam přijímačky na navazující magisterský studium, pokud tedy ze sebe v tomhle horku vypotím něco jiného než nelibě vonící solný roztok.
Samozřejmě vedle studia i společensky žiju - ale to by byl dlouhý sled povětšinou milých i méně příjemných krátkých příhod... ale kdybych to sem měla psát, nedělám nic jiného ;) A na tenhle blog se snažím přispět spíše nějakými hlubšími názory, které by navíc mohly zaujmout někoho jiného, přičemž si zároveň snažím zachovat určitou osobitost... (Tomuhle taky nemusíte rozumět :D )
Na závěr si tedy sama sobě připomenu, že
0 komentů:
Okomentovat